
Šla po ulici. Trochu se bála, protože už byla skoro tma, ale za 30 minut pro ni konečně přijede odvoz. Najednou jí někdo drkl do ramene.
,,Čau," otočila se a uviděla ho. Nečekala, že ho ještě někdy uvidí.
,,No ahoj," usmála se. Začali so povídat.
,,Víš, jak jsme se viděli naposled?"
,,No jo, 'tancovali jsme'," řekla v uvozovkách, rozesmála se a on se k ní přidal.
,,Jojo, chtěl jsem ti poděkovat, že sis se mnou 'zatancovala',"
,,Škoda, že jsme so nezatancovali na Thinking Out Loud od Eda, tu absolutně miluju!"
,,Jo, taky ho rád poslouchám," přitakal.
,,No a co prázdniny? Co děláš?"
,,Byl jsem s taťkou a strejdou na vodě, za týden pokedu na tábor.. A ty?"
,,Já byla na Kypru, tak teď budu asi chvíli doma."
Ještě chvilku si povídali. Už byla skoro tma. Povídali si asi 10 minut, ale ona chtěla, aby to trvalo věčně. Aby pro ni už nikdy nikdo nepřijel a on nešel kdovíkam.
,,Hele máš na chvíli čas?" otázal se.
,,No asi 20 minut" chtěla se povídat na hodinky, které neměla.
,,Proč?"
,,Zavři oči a věř mi."
,,Cože?"
,,Zavři oči a věř mi." zopakoval klidným, přesto trochu naléhavým hlasem a chytil ji za ruku.
To jí dostalo. Srdce začalo bít rychleji, mravenčivý pocit..
To jí dostalo. Srdce začalo bít rychleji, mravenčivý pocit..
,,No dobře, ale žádný podrazy!" zavřela oči a nechala se vést.
* * *
,,Dobře, můžeš otevřít oči," oznámil jí a spustil svou dlaň z jejích očí. Hned jak otevřela oči, poznala, že jsou na náměstí. Stáli u kašny, na které se rozsvítí světélka každý den poté, co se setmí. Teď ve tmě vypadala kouzelně. Také se hned rozezněla hudba z jeho mobilu u kašny. Zvuk nebyl nijak kvalitní, ale stálo to za to. Thinking Out Loud.
,,Smím prosit?" uculil se na ní a přitáhl si ji k tobě. Bylo to tak moc sladký, až z toho málem dostala cukrovku. Všimla si pár lidí, kteří procházeli přes náměstí. Všichni se na ně dívali. Nevadilo to, stejně jí přišlo jako by byli sami dva na opuštěném ostrově zvaném Svět. Po těle se jí rozlil pocit jednoduchého štěstí. Nemohla si pomoct, musela se pořád usmívat. Najednou ji vzal za ruku a dvakrát si ji pod ní podtočil. Oba se smáli. Ona mu opět dala ruce okolo krku a on jí sjel na boky. I když píseň skončila, tancovali dál. Začala hrát další. Taky od Eda - Everything Has Changed. Trochu se od sebe odtáhli. Opírala se rukama o jeho ramena. Pak se jejich pohledy setkaly.
I just wanna know you better, know you better, know you better now.
I just wanna know you, know you, know you..
Oba se znovu rozesmáli, pevně se objali a tancovali dál.
,,Cause all I know is we said 'hello' and your eyes look like coming home.
All I know is simple name.
Everything has changed."
Objetí trochu povolilo a on ji najednou lehce políbil na čelo. 'Konečně pořádná výhoda malých holek!' pomyslela si.
You'll be mine and I'll be yours.
All I know since yesterday is everything has changed.
Cítila se s ním tak.. pohodlně. Nic nebylo špatně a vše bylo přesně tak, jako by se to odehrávalo na konci nějakého srdceryvné romantické komedie. I když ho znala v podstatě málo, vlastně ho neznala téměř vůbec, byl jedním z mála lidí, se kterými se cítila tak, že cokoliv udělá, je to správně. Jen by ho asi teď neměla praštit židlí do obličeje. Dlouze se podívali tomu druhému do očí.
Come back and tell me why I'm feeling like I've missed you all this time.
And meet me there tonight, let me know that i's not all in my mind.
Jejich rty se pomalu dotkly a spojily v jedny. Tělem jí projel od prstů u nohou až po konečky vlasůšimravý, ale přesto nádherný pocit. Po celém těle jako by jí tancovali motýlci ten nejkrásnější tanec na světě. Stiskl ji. Odtáhli se od sebe. a lehce se usmáli. Ona si mu položila hlavu na hruď a on ji pevně objal.
Písnička skončila, po ní další a po té ještě další. Slyšela však jen bušení jeho srdce. Cítila jeho vůni, na těle jeho dotek. Sálalo z něj příjemné tpelo. Poté, co dohrála i další písnička, všimla si, že na druhém konci náměstí zastavil vůz. Už musela domů. I přesto, že se jí nechtělo, odtáhla se od něj.
,,Co se děje?"
,,Už budu muset jít," řekla polohlasem.
,,Dobře." Mírně se usmál. Vždycky to dělal.
Pak se jejich rty na vteřinu dotkly, pustili se a ona odcházela směrem k autu.
,,Uvidíme se ještě někdy?" ozvalo se za ní.
Zastavila se a otočila se směrem k němu, ale místo odpovědi se jen usmála. Nasedla do auta a odjela. Nemohla mu odpovědět. Vždyť to nevěděla ani ona sama.

















